Zákaly ve sklivci

Sklivcové zákalky (floaters)

Co vlastně sklivcové zákalky jsou?

Sklivcové zákalky vypadají jako malé nepravidelné tvary, které pomalu „plují“ přes zorné pole v závislosti na pohybech očí a nejsou na stále stejném místě obrazu. Často vypadají jako:

• Malé tmavé tečky, čmouhy nebo skvrnky
• Vlákna či nitky nebo
• Kousky pavučin

Sklivcové zákalky nejsou optickou iluzí. Jsou to malé shluky pevných částí sklivce, které plavou v jeho tekutém základu. Sklivcem rozumíme čirou rosolovitou hmotu, která vyplňuje oční bulvu a udržuje její tvar. Přes sklivec prochází zorná osa oka a s ní i veškeré zrakové informace, které pak dopadají na sítnici očního pozadí. Při pohybu oka se proto zákalky někdy mohou dostat do zorné osy a vrhat stín na sítnici a vy je pak vidíte jako ony zmíněné tečky.

Co způsobuje vznik sklivcových zákalků?

Příčinou jejich vzniku jsou většinou věkem podmíněné změny ve sklivci. Se stárnoucíma očima degeneruje rosol sklivce – je tekutější, začíná se svrašťovat a odchlipuje se od vnitřní strany oční bulvy; někdy vytváří jakési malé rosolovité chuchvalce. Vy pak vidíte stíny těchto nitkovitých vláken.

Degenerativní změny ve sklivci nastávají častěji také při krátkozrakosti a po očních úrazech.

Zákalky se mohou objevit i tehdy, dojde-li k odloučení sklivce od povrchu sítnice. V takových případech může stimulace sítnice často vyvolat záblesky v očích. V okamžiku, kdy se sklivec odloučí od papily optického nervu, může dočasně vzniknout zákalek ve tvaru kruhu.

Občas odloučený kousek sklivce na sebe naváže i malou část sítnice. Toto odchlípnutí sítnice vyvolá krvácení do sklivce, které pak vidíte jako shluk malých teček. V takové situaci je nezbytné bez prodlení vyhledat očního lékaře.

Dalšími obecnými příčinami vzniku zákalků je krvácení a zánět v oční bulvě.

Kdy se obrátit na očního lékaře

Objeví-li se náhle nebo znenadání plovoucí zákalky, bubliny, stín v zorném poli, který nemizí nebo se dokonce dále šíří nebo pocit vnímání jiskřiček nebo záblesků, může jít o varovné znamení. Často se jedná o příznaky počínajícího odchlípení sítnice, které může vést ke slepotě. Proto se obraťte se na očního lékaře, kdykoli zaregistrujete náhlé změny vidění. Lékař může odhalit počínající odchlípení sítnice nebo jiné oční onemocnění a doporučit včasnou léčbu. Léčba začínajícího onemocnění je vždy mnohem úspěšnější než u pokročilého stavu.

Jakékoli změny vidění nebo zrakové potíže (jako jsou zákalky atd.) byste vždy měli oznámit očnímu lékaři při pravidelných prohlídkách.

Léčba sklivcových zákalků

Většina zákalků je neškodná a není většinou třeba je nijak léčit. Naučit se vyrovnat se s nimi chvilku trvá a může to být i zdrojem frustrace. Dobrou zprávou je, že zákalky mohou občas i odcestovat mimo zornou osu a „ztratí se z pohledu“, ačkoliv časem mohou opět připlout. Některé zákalky, zejména pokud byly při svém vzniku doprovázené krevním výronem, se mohou postupně změnšit a odbarvit. Většina lidí je ale po nějakém čase schopna je snáze ignorovat. Adaptace trvá většinou ½ až jeden rok.

Jsou-li zákalky tak velké nebo tak početné, že zhoršují kvalitu zraku, může vám oční lékař doporučit chirurgický zákrok pars plana vitrektomii s odsátím sklivce. Jedná se ale o operaci s možnými komplikacemi (krvácení, zánět, odchlípení sítnice, šedý nebo zelený zákal), proto musí být důvody pro její provedení opravdu závažné. Ne vždy tato operace odstraní sklivcové zákalky kompletně. Ty se mohou znovu tvořit i po provedení vitrektomie, zvláště pokud operace samotná způsobila krvácení a natržení sítnice.